Rímsky cisár Marcus Aurelius filozoficky sumarizoval svoj život aj pri Hrone (2. stor.)

Autor: Roman Kebísek | 16.2.2017 o 18:57 | (upravené 16.2.2017 o 19:25) Karma článku: 5,30 | Prečítané:  712x

Marcus Aurelius v dielku Hovory k sebe píše, že smrť je prirodzená vec, preto treba zo života odísť „v dobrej vôli“. Myšlienky si zaznamenával popri bojoch proti Germánom, počas ktorých i zomrel. Knižku začal písať pri rieke Hron.

 

Marcus Aurelius napísal prvú knihu v „krajine Kvádov“, konkrétne pri Hrone

Marcus Aurelius (121-180) nenapísal dielo Hovory k sebe vo svojej rodnej reči, teda v latinčine, ale v reči zakladateľov filozofických škôl – gréčtine. Knižku vytvoril približne v posledných desiatich rokoch svojho života, počas vojenského ťaženia proti germánskym kmeňom Markomanov a Kvádov v oblasti stredného Dunaja - teda na terajšom území Slovenska alebo v jeho blízkosti. Dielko je rozčlenené do 12-tich kníh, ktoré vytvoril na rôznych miestach (druhú knihu napr. v Carnunte v dnešnom Rakúsku). Pod úvodnou, prvou knihou autor priamo uviedol, že ju napísal „v krajine Kvádov“ pri rieke Hron, v prepise z gréckej abecedy do latinskej označenej ako Granua. Táto kniha sa zároveň odlišuje od ostatných svojím charakterom. Druhú až dvanástu knihu Hovorov k sebe možno označiť za vlastné filozofické dielo, prvá kniha je však iná - vzdáva ňou vďaku všetkým, ktorí v ňom v priebehu života niečo hodnotné zanechali, a to najmä rodine a učiteľom. 

 

Marcus Aurelius - stúpenec stoicizmu

Marcus Aurelius bol stúpencom filozofickej školy stoicizmu. Čo je podstatou tejto školy, sa možno dozvedieť priamo z prvej knihy napísanej pri Hrone. V nej ďakuje aj za svojich učiteľov, predovšetkým troch stoických filozofov. O Apollóniovi z Chalkidy píše: „Od Apollónia jsem se učil nezávislému myšlení, nekolísavé rozvážnosti, která se neřídí ničím jiným než rozumem, a ustavičné duševní rovnováze, ať v prudkých bolestech nebo při ztrátě dítěte nebo v zdlouhavých nemocech. Na něm jako na živém příkladě jsem si jasně uvědomil jak jeden a týž člověk může být i velmi rázný, a přece shovívavý. Nikdy nebyl, jak jsem si všiml, při vyučování nevrlý a svou zkušenost a obratnost ve vědeckých výkladech zřejmě nepokládal za žádnou zvláštní přednost." Ďalším filozofom je Iunius Rusticus: „Rusticovi jsem vděčen za poznatek že mám zapotřebí svou povahu zlepšovat a zdokonalovat; že jsem se nedal na scestí sofistického horlitele, nepsal jsem o prázdných teoriích a neupadal v mravoučná kázaní a že jsem si okázale nehrál na kajícníka nebo dobrodince; také za to, že jsem se zřekl rétorického a poetického krasořečnění, že se doma neprocházím v rouše filosofa a nedopouštím se jiných takových výstředností; že své dopisy píšu prostě, asi tak jako psal právě on; že těm, kteří se na mne rozhněvali nebo mi ublížili, vycházím ochotně a smířlivě vstříc, jakmile projeví vůli se mnou se udobřit; že jsem si zvykl pozorně číst, nespokojuji se povrchními soudy a žvanilům hned tak nepřisvědčuji (...)." M. Aurelius oceňuje aj Claudia Maxima: „Od Maxima jsem se učil sebeovládání, nekolísavosti za žádných okolností, dobré mysli v tísních vůbec a v nemocech zvlášť, přiměřeně povaze mírné i vážné, a nereptavému konání povinností. Všichni byli přesvědčeni, že smýšlí tak, jak mluví, a že nechová špatné úmysly, ať činí cokoliv. Ničemu se nedivil, ničeho se neděsil, nikdy se neukvapoval ani neváhal, nikdy nebyl rozpačitý ani sklíčený, ani nevázaně veselý, ani zase nevrlý, ani podezíravý; byl dobročinný, smířlivý a nenáviděl lhaní; byl spíše obrazem člověka od přírody bezvadného než sebe zdokonalujícího. Nikoho nikdy ani nenapadlo se domnívat, že je jím přezírán, ale také se nikdo neopovážil nad něho vyvyšovat." (český preklad podľa Rudolfa Kuthana)

 

Marcus Aurelius sa v diele vyrovnával aj so smrťou

V diele, ktoré písal vo svojom zrelom veku, sa na viacerých miestach zaoberal smrťou. V deviatej knihe M. Aurelius okrem iného píše: Nepohrdej smrtí, nýbrž ochotně se s ní smiř, protože je to také jedna z věcí, které příroda chce. Neboť něco podobného, jako je například dospívání, stárnutí, tělesný růst a rozkvět, vzrůst zubů a vousů, šedivění, plození, otěhotnění, porod a ostatní přirozené úkony, jak je s sebou přinášejí období tvého života, je právě i rozklad. Je tedy přirozená povinnost myslícího člověka, aby se nechoval k smrti lhostejně ani odmítavě ani pohrdavě, nýbrž aby ji očekával jako kterýkoli přirozený úkon.“ Posledná, 12-ta kapitola, teda aj celé dielko, sa končí výzvou prijať smrť v dobrom: „Člověče, žils jako občan v tomto velkém státu: co ti na tom záleží, zda-li pět či sto let? Neboť zákony měří každému stejně. Co je tedy na tom hrozného, jestliže tě ze státu odesílá nikoli tyran ani nespravedlivý soudce, nýbrž příroda, která tě do něho uvedla? Stejně jako když herce propouští z divadla praetor, který ho přijal do svých služeb. ´Ale ještě jsem neodehrál svých pět dějství, nýbrž jen tři.´ – Máš pravdu; ale v životě jsou tři dějství celé drama! Neboť kdy je konec, to určuje onen, kdo byl kdysi původcem tvého stvoření, jako je nyní tvého rozloučení. Ani tím, ani oním nejsi vinen ty. Odejdi tedy v dobré vůli! Neboť také ten, kdo tě propouští, je dobré vůle.“

 

M. Aurelius ocenil veliteľa, ktorý zimoval pri Váhu, za to, že osobne zabil nepriateľa

Marca Aurelia spája so súčasným územím Slovenska aj jeho veliteľ Marcus Valerius Maximianus, ktorý v rámci niekoľkoročného ťaženia Rimanov proti Germánom prezimoval so svojou jednotku r. 179 na mieste zvanom Laugaricio na území dnešného Trenčína. Maximianus nechal na pamiatku prezimovania vytesať do trenčianskej hradnej skaly nápis, ktorý je tam dodnes. V inom texte, ktorý sa týka tohto veliteľa, ktorý sa však našiel na území Alžírska, sa píše, že počas bojov s Germánmi zabil Marcus Valerius Maximianus vlastnou rukou náčelníka jedného z nepriateľských kmeňov, za čo ho cisár Marcus Aurelius osobne vyznamenal.

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

TECH

Mesiac som žil v inteligentnej domácnosti. A takto to dopadlo

Moderná, zábavná a zaujímavá. Inteligentná domácnosť je ale drahá a slovenským príkazom zatiaľ nerozumie.

SVET

Rozhoduje sa o budúcnosti sveta, čo plánujú lídri (Globsec naživo)

Lídri, vojaci a odborníci sa rozprávajú o hrozbách.

SVET

Američania obkľučujú Severnú Kóreu. Tentoraz nejde o bluf

Pri Kórejskom polostrove sú lietadlové lode.


Už ste čítali?