Poézia Baudelaira: Extáza zmyslov pri zvodoch, chlade a skaze žien

Autor: Roman Kebísek | 27.4.2013 o 21:35 | (upravené 30.12.2013 o 15:29) Karma článku: 7,25 | Prečítané:  1263x

Francúzsky básnik Charles Baudelaire (1821-67) sa opájal zvodnými ženami, ktoré boli k nemu citovo chladné. Vyvolávalo to v ňom ´extázu zmyslov a ducha´.

Ch. Baudelaire   Zdroj: wikipedia.org

Jeanne Duvalová - ´kvet zla´
Básnická zbierka Kvety zla z roku 1857 od Charlesa Baudelaira by nebola taká, aká je - bez Jeanne Duvalovej - mulatky z Haiti, ktorú básnik spoznal krátko po svojej 20-tke ako divadelnú tanečníčku. Bola to v jeho živote hlavná partnerka. Aj v čase, keď sa už ako milenci rozišli, ju finančne podporoval. V Jeanne bola pre Baudelaira podmaňujúca pôvodná zmyslová živočíšnosť a krása, ale aj, ako to pociťoval, ľahostajnosť k jeho citom - obe skutočnosti boli preňho katalyzátorom tvorby. Stala sa hlavnou múzou jeho zbierky. Mimoriadne intenzívne vnímal jej vône, lesk pokožky, chôdzu a pod., čo vniesol novým spôsobom do poézie. Jeanne Duvalová na Baudelairovej kresbe perom:

Jeanne Duvalová na Baudelairovej kresbe perom z knihy Hořké propasti

.

Súd zakázal báseň Baudelaira o zvodoch, rozklade a rozpade ženy
Zbierka Kvety zla vyšla v júni roku 1857. V júli ju úrady zabavili a v auguste súd rozhodol, že šesť básní uráža verejnú mravnosť - a zakázal ich. Medzi šesticou bola aj skladba - podľa literárnej vedy zrejme inšpirovaná Jeanne Duvalovou - Les métamorphoses du Vampire (český preklad Svatopluka Kadleca pod názvom Proměny Upírovi):

Ta žena, jako had na roštu zmítajíc se
a ňadra v korsetu si dráždíc o kostice,
chrlila ze svých úst dvou jahodových rtů
proud těchto horkých slov se čpěním mošusu:
- „Ó, já mám vlhké rty a znám se v dovednosti,
jak všeho svědomí se člověk v lůžku sprostí.
Vysuším každý pláč na prsech vítězných
a starcům vyloudím na tváři dětský smích.
Ten, kdo v mé nahotě mě zhlédne bez závoje,
má ve mně nebesa, lunu a slunce svoje.
Já tolik z rozkoše, můj drahý znalče, znám,
že v tom, když v náručí již muže objímám,
či dávám zubům v plen svá ňadra v slastné chvíli,
cudná a nestoudná, slabá a plna síly,
jsou s to v té posteli, vší vášní zemdlelé,
se pro mne zatratit i sami andělé!"

A když mi vyssála již morek ze všech kostí
a já se stočil k ní, pln děsné ochablosti,
chtě vděčně zlíbat ji po jejích něžnostech,
neviděl jsem tu nic než hnisem slizský měch!
Jat hrůzou, zavřel jsem hned oči v rozechvění,
a když jsem po chvíli je pootevřel zření,
ležely na místě té loutky, z níž šel strach,
jež měla na pohled spoušť krve v zásobách,
jen zbytky kostlivce, jež v zmatku kmitajíce
skřípaly jako štít či jako korouhvice,
houpané sem a tam zlým vichrem na tyči,
když v zimě za noci v tmách náhle zafičí.

.
Sabatierová - ďalšia Baudelairova múza
Ženou túžby bola pre Charlesa Baudelaira aj zabezpečená kurtizána a múza literárnych salónov Apollonie Sabatierová (nar. 1822), ktorá tiež pózovala ako modelka sochárovi Augustovi Clésingerovi pre jeho dielo z roku 1847 Femme piquée par un serpent (Žena uštipnutá hadom):

A. Clésinger: Femme piquée par un serpent   Zdroj: wikipedia.org

.

Baudelaire Sabatierovej: Chcem sa vkradnúť k tvojim pokladom
Začiatkom 50-tych rokov 19. storočia posielal Baudelaire Sabatierovej anonymne básne, neskôr však svoje autorstvo odhalil. Skladby zároveň zaradil do zbierky Kvety zla. Jedna z nich bola medzi šiestimi, ktoré podľa súdu urážali verejnú mravnosť. Úryvok z básne (český preklad Svatopluk Kadlec):


Tak bych se chtěl já jedenkrát,
za noci, když zní chvíle slastí,
k pokladům tvého ženství vkrásti,
bez hluku, podle jako had,

abych ti ztrestal jaré tělo,
šetřený prs ti rozdrásal
a v žasnoucí klín se ti vssál,
až by ti maso zkrvavělo,

a pak - ó slasti temných chvil! -
tě těmi rty, mně neznámými,
však hezčími a lesklejšími,
svým jedem, sestro, napojil!

.

Sabatierová Baudelairovi podľahla, následne jej napísal, že už nie je bohyňa
Český prekladateľ Vladimír Mikeš vo svojej eseji o Baudelairovi o Sabatierovej napísal:

Baudelaire jí od roku 1852 poslal několik nepodepsaných dopisů a věnoval řadu krásných básní (...) v nichž ženu idealizuje, nazývá ji strážným andělem, bohyní, záštitou krásy. Nakonec odhalí své inkognito (...) a Sabatierová se stane jeho milenkou: ale Baudelaire jí hned den nato píše zklamaný dopis: ´ ... ještě před několika dny jsi byla božstvo, což je tak pohodlné, tak krásné, tak nedotknutelné. A teď jsi žena´. A dává se na útěk.

Ch. Baudelaire   Zdroj: wikipedia.org

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

EKONOMIKA

Zakladateľ siete pre deti milionárov: Neukazujú len svoje bohatstvo, ale to, ako žijú

Používať ju môže iba ten, čo má na tisíceurové mesačné členské, pozerať sa ale môže každý, hovorí JURAJ IVAN.

PLUS

Architekt: Niektoré sedačky sú zámerne nepohodlné

Aké zásadné chyby robíme pri zariaďovaní obývačky?

SVET

Zomrel český hudobník Radim Hladík, založil skupinu Blue Effect

Postupne sa prepracoval k vlastnej tvorbe.


Už ste čítali?